Názory a argumenty

Republikáni se bojí debaklu. Demokraté svých slabých míst. Záchrana jednoho vojáka ukazuje rozdíl mezi světy. Macinkovy hry kolem evropské turistiky Rusů. Adam Michnik, jedinečná postava polské společnosti. Pracovní trh čeká v příštím roce obrovská změna, v největší nejistotě zůstávají nízkopříjmoví. Pravda o solárních lavičkách

Je prakticky nemožné představit si, co asi každý den zažívá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ukrajinští vojenští velitelé a vlastně všichni Ukrajinci. S jakými obavami teď asi sledují dění ve Washingtonu.

Slovensko čekají regionální a komunální volby. Občané budou vybírat nejen poslance do místních a krajských zastupitelstev, ale také přímo volit starosty, primátory a župany, čili šéfy krajských vlád.

Zkuste zjistit, kolik ukrajinských dětí zabili a zranili Rusové během války, kterou vede jejich země proti Ukrajině od února 2022. Dostanete následující údaje.

Digitální tsunami s Babišem. Slovenské regionální volby jako generální zkouška pro ty parlamentní. Kyjev je závislý na zpravodajských informacích USA. Trump rozhoduje o životě a smrti Ukrajinců. Proč s mnoha Rusy nehne vraždění ukrajinských dětí. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Z 80 na 65 procent hodlá vláda Andreje Babiše snížit od ledna 2027 podporu v nezaměstnanosti. Je prý moc vysoká a nezaměstnané tudíž nemotivuje k tomu, aby si rychle našli jinou práci. A především: snížení podpory by státní pokladně mohlo údajně přinést až pět miliard ročně. Ve Sněmovně už návrh tento týden úspěšně prošel prvním čtením.

Snad o všech volbách ve všech zemích světa se v poslední dekádě mluví jako o osudových, principiálních, existenciálních či přelomových. Říká se to i o těch, které čekají Izraelce příští úterý. Tentokrát je to asi nejvíce pravda.

Pro hnutí ANO katastrofa, pro Starosty a nezávislé trumf. Tak zhodnotili senátní volby jejich předsedové Andrej Babiš a Vít Rakušan. Oba si musí odpovědět na otázku, jak s tímto konstatováním naloží.

Americký prezident Donald Trump v úterý opět přitvrdil svou rétoriku vůči Ukrajině. Tu popisuje jako hlavní překážku ukončení války a napadenou zemi znovu vyzval, aby s Ruskem uzavřela dohodu. Zatímco Trumpova roztržka se Zelenským je den ode dne horší, zároveň – ač to odporuje jakékoli normální logice – pakt amerického prezidenta s Putinem vytrvale posiluje.

Na začátku školního roku vypukly ve Francii studentské nepokoje. Tentokrát vzešly ze středních škol. Současně byly publikovány výsledky testů PISA, které měří znalosti žáků po celém světě. Ve Francii testy ukázaly dramatický pokles úrovně.

Trumpova extrémně konfrontační kampaň a útoky na Ukrajinu nevěstí nic dobrého pro povolební vývoj. Jednání USA s Ukrajinou. Izrael čekají existenciální volby. Už zase. STAN dostal křídla, ale musí se naučit letět. Bezradnost státu před vztekem studentů. Moderuje Kamila Pešeková.

Americký prezident Donald Trump před volbami do Kongresu zvolil taktiku radikální konfrontace. Na předvolebních shromážděních i na sociálních sítích se stále více uchyluje ke xenofobní rétorice a vykreslování případného vítězství demokratů jako konce Ameriky.

Když byli před několika dny zvoleni dva politici protimigrační Alternativy pro Německo do čela parlamentu ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, vzbudilo to značný rozruch. Poněkud ve stínu dané události ale zůstalo dění v Berlíně. V německé metropoli volby vyhrála postkomunistická Levice a spolu se Zelenými a sociálními demokraty má většinu v zastupitelstvu. Je proto logické, že zmíněné tři levicové strany spolu jednají o nové vládě.

Pokud současná opozice netříští síly, může být úspěšná. Názorně si to ověřila v nedávno skončených senátních volbách. V nich exceloval předseda lidovců Jan Grolich.

Že éra levných peněz, která trvala více než dekádu, skončila, bylo jasné už kolem energetické krize a začátku války na Ukrajině. Že nastane rovnou éra drahých peněz a bude trvat pořádně dlouho, je čím dál jasnější. Cena peněz roste, ruku v ruce s tím, jak rostou úroky na dluhopisech.

Pomyslný granát ETS2. Pravda o solárních lavičkách. TOP 09 ohrožuje úspěšný předseda lidovců Grolich. Příklad Berlína ukazuje, že Německo se potýká i s extremismem zleva. Francouzi divočí v ulicích, ale problémy tikají i jinde. Moderuje Jan Fingerland.

Parky českých měst vstupují do vyšší ligy. Najdou se v nich lavičky pokryté solárními panely a člověk si od nich může nabít mobil. Anebo místo k posezení složené ze tří metrových desek, které sice nemají opěradlo, ale zato jsou sestaveny do trojúhelníku. Pozastavil se nad nimi i Nejvyšší kontrolní úřad, přesněji řečeno, podivil se nad cenou 200 tisíc korun za kus.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se pokouší v Evropě získat podporu k zastavení plánu na uvalení zelené daně na dopravu a vytápění domácností. Využil k tomu minulý týden summit Evropské unie. Má šanci uspět?

K Francii protesty, někdy i násilné, tak nějak patří, přinejmenším posledních 237 let. Ne vždy se ale jedná o stejný fenomén, a také poslední události se od některých z předchozích případů liší.

Pablo Escobar. Kolumbijský drogový boss, který zemřel rukou policie před více než 30 lety. Jeho jméno si ale dodnes dokáže mnoho lidí přesně zařadit: narkomafie, kokain, Kolumbie. A také Medellín – město, odkud Escobar v 80. a na začátku 90. let řídil velkou část svého drogového impéria.

Válka na Ukrajině se pro Rusko stává stále dražším špásem. Výdaje na obranu vytlačují ty sociální do pozadí, roste i daňová zátěž pro podnikatelský sektor a příjmy z prodeje zemního plynu a ropy přitom klesají. Nejpodstatnější pro běžné Rusy ovšem je, jak se tento prostý, ale neúprosný fakt podepisuje na jejich životní úrovní.

Na oslavy není čas, opozice má spoustu práce před sebou. Malá francouzská revoluce. Ruská drahota přiměřená situaci. Medellín bourá Escobarovy domy, jeho mýtus tím ale neodstraní. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

Až se vítězstvím opilí opoziční lídři vrátí zpátky do Sněmovny, čeká je drsné vystřízlivění. Něco jiného totiž je uspět při dvacetiprocentní volební účasti ve dvoukolovém senátním většinovém systému a něco jiného pak dobýt Sněmovnu, kam se volí poměrně a s přinejmenším trojnásobnou voličskou účastí.

Fejeton@centrum.cz, tak vypadala jeden čas mailová adresa Rudolfa Křesťana. Už tam nemuselo být ani jeho jméno, protože fejeton si kdekdo hned spojoval právě s ním. Říkával: „Věnuji se tomu žánru s láskou od 16 let a náš vzájemný vztah trvá dodnes. Postupně tak vzniklo 20 knižních sbírek v celkovém nákladu čtvrt milionu výtisků. Poslední má název Tajemné kotě.“

Rychlý růst minimální mzdy, výrazná redukce platové tabulky a konec tarifů, které nesplňují ani podmínky minimální mzdy. Velká reforma platů z dílny ministerstva práce a sociálních věcí má začít platit v příštím roce. Podle stále probíhajících vyjednávání o platech ale stále není jasné, kdo bude v příštím roce vítěz a kdo poražený.

Psát klidně o tom, co zažila v sobotu Francie, jde jen těžko. Na záběrech jsem viděl lékárnu, kam jsem si léta chodil pro prášky, vyrabovanou, dveře i vitrína vymlácené, vnitřek rozbitý, všechno včetně léků vykradené. Škoda za mnoho tisíc eur. Magistra, která tam léta prodávala, musí mít na mnoho let hluboké trauma. Jak dlouho jí bude trvat, než dá všechno uvnitř do pořádku, nakoupí nové léky a zase otevře?

Jak se sestavuje rozpočet pro volební rok? Jinak, než slibuje Babišova vláda. Francie zažila ničivé nepokoje. Pracovní trh čeká v příštím roce obrovská změna, v největší nejistotě zůstávají nízkopříjmoví. Rudolf Fejeton Křesťan. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Ve středu začne Sněmovna projednávat vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027 a už v prvním čtení jistě schválí obrovský schodek ve výši 386 miliard korun. Koaliční poslanci pro jeho definitivní verzi zvednou ruku někdy před Vánoci a do té doby zazní mnohokrát věta, že dluh bude vláda Andreje Babiše (ANO) snižovat určitě v dalších letech – má to přece v programu.

Víme, že asi nějací byli, mohli a vlastně by i měli být, ale doteď nás nenapadlo se o to zajímat. Řeč je o Romech, kteří se zbraní v ruce jako vojáci a partyzáni bojovali za obnovení Československa proti nacistickým okupantům. Nás, majoritní obyvatelstvo Česka a Slovenska, celých víc než 80 let po druhé světové válce toto téma téměř vůbec nezajímalo.

Občas na člověka padne smutek, když vidí zoufalou nekompetenci u lidí, kteří mají za úkol řídit stát. Krátce před volbami premiér Babiš (ANO) na Instagramu odpovídal na dotaz, co by v Praze udělal s bezdomovci.

Volby na pražský magistrát vynesly na první místo – pro někoho nečekaně – STAN. Kandidátka, kterou vedl nepoliticky vyhlížející architekt Petr Hlaváček s tubusem v ruce, dokázala přesvědčit obyvatele hlavního města, že nabízí něco nového.

Dobrá katastrofa a opoziční dominance. Babiš chystá restart hnutí ANO. Restartovat by měl ale sám sebe. Praha na cestě k setrvačnosti. STAN a ODS nejsou žádná změna, jen jednodušší pokračovaní panující stagnace a problémů v hlavním městě. Babiš chce posbírat bezdomovce, nastěhovat do budov a nechat je „makat“. Plán úplně mimo. Po svém „adios“ občanským demokratům Kuba dál jen přešlapuje na hranicích Jižních Čech. Romové udělali výstavu o svých romských partyzánech

Výsledek senátních voleb můžeme vyjádřit různě. 0:27 jako vláda versus opozice. 0:24 jako výsledek kandidátů hnutí ANO. Nebo 0:13 jako vyjádření výkonu lidí Andreje Babiše postoupivších do druhého kola. V každém případě je to pro premiéra a jeho hnutí katastrofa.

Zhruba před rokem a půl příznivci tehdejších vládních stran tušili, že se těžko bude opakovat malý zázrak roku 2021, kdy kvůli asi milionu propadlých hlasů ve všeobecných volbách neměl Andrej Babiš partnery do ministerského kabinetu, a navíc s koalicí Spolu těsně prohrál. A viděli také, že si sebevědomé hnutí ANO dělá po posledním úspěchu čáku na další posílení v Senátu.

Jedním ze sledovaných příběhů komunálních a senátních voleb byla premiéra nového hnutí Naše Česko Martina Kuby. A není sporu, že jihočeský hejtman a odpadlík z ODS potvrdil nadvládu ve svém kraji. Kuba ale založil své uskupení především jako odrazový můstek k průlomu do celostátní politiky. Tam ovšem jeho hnutí žádnou expanzí neoslnilo a dál spíš jen přešlapuje na hranicích jižních Čech.

Evropa se v mnoha ohledech ocitla sama, včetně zajištění vlastní bezpečnosti. Francie a Německo proto chtěly vyvinout společný tank, ale tento plán se ocitl v krizi. To je zpráva o to závažnější, že krátce předtím skončil pokus o vývoj společného leteckého systému.

V pátek skončil v Bruselu dvoudenní summit Evropské unie. Věnoval se především tlaku Spojených států na Ukrajinu a americkému příklonu k Moskvě. Na adresu Donalda Trumpa padala silná slova.

Před 60 lety povzbudil revoltující francouzské studenty filosof Jean-Paul Sartre slovy: Buďte realisté, žádejte nemožné! Dnes revoltující středoškoláky by nejspíš pobídl podobnými slovy.

Úvodem připomínka: Ještě dnes do dvou hodin odpoledních, tedy do hodiny čtrnácté, je ve 22 volebních obvodech možné hodit v druhém kole hlas vybranému kandidátovi v letošních volbách do třetiny Senátu. V pěti obvodech z celkových sedmadvaceti, v nichž se tento rok hlasovalo, je vítěz znám už po prvním kole.

Agenti amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti provedli 12. října domovní prohlídku u demokratické kongresmanky Ilhan Omarové. Donald Trump a jeho blízcí spolupracovníci teď tvrdí, že o plánovaném zásahu předem nevěděli. Jejich předchozí veřejné výroky ale poskytují dost důvodů pochybovat o tom, že říkají pravdu.

Ukrajina a EU po summitu. Pal, nepal! Francie a Německo se přou o tanky. Před volbami v USA přituhuje. Trumpově kritičce prohledali dům. Srovnání studentských revolt dnes a před 60. lety. Evropa vstupuje do roku chromé kachny. Trvalé nebo skutečné bydliště dělá velký rozdíl

Termín rašismus není v českém veřejném prostoru příliš znám. Naopak v samotném Rusku, a především v ruské emigraci jde o jeden z nejužívanějších pojmů.

„Západ chce Rusku přivodit na bojišti strategickou porážku. Pro Rusko by to znamenalo konec jeho tisíciletých dějin. Takže otázka zní: proč se bát? Proč nejít až do krajnosti?“ Tyhle věty pronesl Vladimír Putin před dvěma lety na tiskové konferenci ve Vietnamu.

Od předčasných parlamentních voleb před dvěma lety je Francie do značné míry politicky paralyzovaná, panuje tam velké napětí a nervozita, Macron je krajně neoblíben. Nepřímým projevem toho jsou koneckonců i současné studentské nepokoje.

Putin, Trump a Česká republika. Světu mír, pardon, vlastně naftu. Rašismus zabíjí různými způsoby. Šanci vyhrát prezidentské volby ve Francii má zatím Le Penová. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Může uvolnit dodávka ruské nafty na americký a vůbec světový trh napětí, které kolem dodávek tohoto klíčového paliva opravdu existuje? Odpověď je bez jakýchkoliv pochybností – ne. Neočekávají to evropští i čeští politici, neočekává to ani Mezinárodní energetická agentura a nepočítá s tím ani český státní velkoobchodník s palivy Čepro. Co ale naopak nákup této nafty uvolní, jsou ruské investice do zbraní zabíjejících na Ukrajině nebo dronové provokace Ruska v zemích NATO.

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru se známým britským novinářem a televizním moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě USA.

Komunální volby nabízejí často relativně velmi odlišné výsledky. Nejvíce tehdy, když chceme měřit úspěch jednotlivých stran. Nejparadoxnější obraz nabízejí zisky a ztráty občanských demokratů. Ačkoliv ODS přišla ve volbách o více než 500 zastupitelů, tedy o stejný počet jako plošně stále nejúspěšnější lidovci, uspěla výrazně v Praze, ale bude se podílet na vládě i v Brně.

Americký prezident Donald Trump pokračuje v předvolební kampani, jejímž cílem je podle něj pomoci jeho Republikánské straně vyhrát v listopadových volbách do Kongresu a v kláních o posty guvernérů. S tím, jak se propadá Trumpova popularita, sílí ale v Republikánské straně obavy, že prezidentovo intenzivní zapojení do kampaně jí uškodí.

Mezivolební týden kromě různé intenzity hašteření odhaluje i fokus české společnosti a jejích představitelů. Je logické, že na komunální úrovni se naprostá většina úspěšných kandidátů soustředila na konkrétní problémy daného města či obce. Pokud měly celostátní přesah, týkal se dopravy, rozpočtového určení daní nebo centralizace zdravotní péče.